Interní protikorupční program

Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna, Žulová, Komenského 154

 

I. Úvod

Interní protikorupční program byl zpracován na základě úkolu z usnesení vlády České republiky č. 853 ze dne 29. listopadu 2017, kterým byla schválená aktualizace Rámcového resortního interního protikorupčního programu schváleného usnesením vlády České republiky  č. 752 ze dne 2. října 2013 a č. 851 ze dne 13. listopadu 2013 a usnesením vlády České republiky č. 1077 ze dne 21. prosince 2015.

č.j. MSMT - 7213/2018 - 2

Aktualizace RIP provedena k 29. 3. 2018

 

Korupce (latinsky corrumpere = kazit, oslabit, znetvořit, podplatit) je zneužití pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního prospěchu. Znamená takové jednání představitelů veřejného sektoru, jímž se nedovoleně a nezákonně obohacují prostřednictvím zneužívání pravomocí, které jim byly svěřeny.

 

Korupce je obecné zneužití pravomoci úředních osob, které směřuje k získání nepatřičných výhod jakéhokoliv druhu pro ně samé nebo pro jiné za účelem soukromého obohacení. Korupce je slib, nabídka nebo poskytnutí úplatku nebo jiné neoprávněné výhody s cílem ovlivnit něčí jednání nebo rozhodnutí.

 

Korupcí je také žádost o úplatek a přijetí úplatku. Úplatek může mít majetkovou i nemajetkovou povahu, tj. úplatkem není jen poskytnutí peněz, ale i např. věcí, služeb resp. protislužeb, výhodných informací, atd. Korupce nabourává základní demokratické hodnoty, oslabuje občanské nebo profesní ctnosti a způsobuje rozpad důvěry v právní stát. Dále negativně ovlivňuje morálku společnosti, zpomaluje rozvoj a brání volné soutěži.

 

Trestní zákoník (dále jen ,,TZ“) zná pouze přesně stanovené trestné činy, z nichž se některé dají podřadit pod definici korupce. Nejtypičtějšími příklady takových trestných činů jsou: přijetí úplatku (§ 331 TZ), podplácení (§ 332 TZ) a nepřímé úplatkařství (§ 333 TZ). Na korupční jednání bývají často navázány i další trestné činy, mezi kterými možno jmenovat neoprávněné nakládání s osobními údaji (§ 180 TZ), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 TZ), zjednání výhody při zadávání veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256 TZ), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257 TZ) apod.

Příčiny korupce je možné definovat jako selhání systému nebo jednotlivce, jejichž dopadem je vznik rizika, tedy možnosti výskytu korupčního chování.

 

IPP je souborem protikorupčních opatření, jejichž cílem je minimalizovat korupční příležitosti (rizika) a zamezit vzniku možného korupčního prostředí. V případě podezření či prokázání korupce v rámci výchovného ústavu je vzniklá situace řešena ve spolupráci s odborem dalšího vzdělávání a institucionální výchovy a odborem interního auditu MŠMT.

II. Cíle programu

  •     Cílem Interního protikorupčního programu XXXX je odstranit nebo v maximální možné míře  omezit předpoklady pro vznik korupčního jednání v rámci organizace.
  •     Cílem Interního protikorupčního programu je vytipovat riziková místa, funkce a činnosti a vymezit oblasti činností, při kterých by mohlo docházet ke vzniku korupce. V souvislosti se zjištěnými korupčními riziky pak definovat zásadní systémové postupy a opatření k jejich minimalizaci.
  •     Cílem Interního protikorupčního programu je průběžně přijímanými opatřeními vnášet do řídícího systému takové prvky, které již svým charakterem (vícestupňovým schvalováním, kolektivním rozhodováním, zveřejňováním výsledků rozhodovacího řízení apod.) brání vzniku možného korupčního prostředí nebo možnosti nepřímého zvýhodňování.

 

III. Identifikace hlavních rizikových míst v činnosti resortu

 

Krizová nebo riziková místa – jedná se o identifikaci oblastí rozhodovacího a schvalovacího procesu, která jsou z hlediska vzniku korupce riziková a kde při nedostatečně nastaveném kontrolním nebo systémovém opatření může docházet k ovlivňování výsledku rozhodnutí.

IV. Opatření ke snížení rizika (protikorupční opatření)

 

Opatření je soubor postupů, metodických pokynů, vnitřních pravidel apod., které jsou zaměstnanci resortu v rozhodovacím procesu povinni dodržovat. Uvedená opatření by měla cíleně bránit a snižovat rizika negativních jevů. Účinnost opatření je trvale prověřována a v případě zjištěné potřeby (např. na základě zjištění interního auditu apod.) jsou opatření aktualizována.

 

Kontrola dodržování souboru opatření je součástí řídící práce každého vedoucího zaměstnance. Jejich nedodržování je považováno za porušení pracovní kázně.

V. Katalog korupčních rizik

Katalog korupčních rizik je nedílnou součástí tohoto IPP a je zpracován dle uvedené metodiky zpracování katalogu korupčních rizik

 

VI. Metodiky zpracování katalogu korupčních rizik

 

Postup při provedení analýzy korupčních rizik a zpracování Katalogu operativních korupčních rizik (dále jen katalog“) je rozdělen do následujících kroků:

 

1.      Analýza vychází z korupčních  rizik uvedených v katalogu. Ke strategickému riziku (označeno kódem) byla pracovní skupinou vybrána příslušná operativní rizika (sloupec riziko). U těchto rizik bude provedeno ohodnocení významnosti jednotlivých rizik dle bodu 2

 

2.      Provedení ohodnocení významnosti rizika (R) jako součinu vnímaného dopadu (D) a pravděpodobnosti výskytu (P)[1]

 

R = D x P

 

Vnímaný dopad (D):

  •    1 - Téměř neznatelný
  •    2 - Drobný
  •    3 - Významný
  •    4 - Velmi významný
  •    5 - Nepřijatelný

Pravděpodobnost výskytu rizika (P):

  •   1 - Téměř nemožná
  •   2 - Výjimečně možná
  •   3 - Možná
  •   4 - Běžně možná
  •   5 - Vysoká
  •   6 - Hraničící s jistotou

Význam rizika musí být ohodnocen velmi citlivě s přihlédnutím k celkovému dopadu rizika do činnosti organizace jako celku.

 

Významná rizika jsou ta rizika, jejichž:

  •   dopad rizika do činnosti organizace byl hodnocen jako velmi významný nebo nepřijatelný (D: 4-5),
  •   hodnocení významnosti dosáhlo R: 15- 30 bodů (viz tabulka).

Tabulka 1: Stupeň významnosti

Stupeň významnosti

Dopad x Pravděpodobnost výskytu rizika

Vysoký – kritická rizika

15 – 30

Střední

6 – 14

Nízký

0 – 5

 

3.      Významným rizikům je nezbytné dále věnovat pozornost, tj. řídit je. Z tohoto důvodu je nezbytné pro každé významné riziko stanovit opatření, které povede k minimalizaci rizika (snížení pravděpodobnosti výskytu nebo závažnosti dopadu do plnění cílů nebo kombinace obojího).

 

4.      Provedením komplexní analýzy korupčních rizik a zpracováním katalogu operačních korupčních je ukončena jedna etapa procesu řízení rizik. Další etapou procesu řízení rizik v kompetenci vedoucích pracovníků je

 

  •    realizace (postupná)  navržených  opatření k minimalizaci rizik (pro realizaci navržených opatření v praxi .
  •    průběžný monitoring a vyhodnocování účinnosti opatření k minimalizaci rizik,
  •   průběžná aktualizace katalogu operačních korupčních rizik (při změně podmínek změna odpovědností, procesů, apod. nebo při výskytu      nových významných rizik).

 

 

 

 

     Aktualizace 25. 5. 2018                                                                                    Mgr. Dagmar Bakešová

                                                                                                                                    ředitelka

Příloha : viz.  htpp“//www.msmt/ministerstvo/boj-proti-korupci/resortní-interní-protikorupční-program-msmt.